I´m not single,and I´m not taken.I´m simply no reserve for the one who really deserves my heart.
Life is a story,told by an idiot ^^

Září 2013

Těžké je mlčet, když cítíš bolest.

10. září 2013 v 17:02 | Agie*
Co je to bolest? Někdo si bolest přikládá k pocitu,pro někoho je to jen pouhé slovo,které nic neznamená.
Pro mě je to pocit, nezvladatelný pocit, kterému se nikdo z nás nevyhne. Každý se bolesti záměrně vyhýbá, ať už fyzické,nebo snad psychické. Já uvažuju spíše o té psychické,když má člověk zlomené srdce,ano,tomu říkám bolest. Když mu zemře přítel, nebo člen rodiny, to člověku vezme měsíce,roky šťastného života. Cítí jen bolest. Těžké je mlčet, když cítíš bolest.

Ahoj,zdrávím vás. Pesimistický úvod článku nemá nijaký význam. Pouze vím,že kdybych teď byla doma sama, kdybych neměla někoho,kdo by mě podpořil, asi bych zase ležela na podlaze a nekonečně se zalikala slzami,přesně jako před prázdninami. Ale ne,snažím se bojovat. Mám milující rodinu,přátelé- někteří z nich dokonce stojí za ten boj. Znáte nějakého člověka,který už myslel mnohokrát na sebevraždu,ale něco mu v tom zabránilo? Znám hned dva takové. Naprosté protiklady.
Kluk,kterého jsem k smrti milovala( kladné city už před týdny zeslábly,zato ty záporné sílí každým dnem) a kluk,kterého považuji za skvělého kamaráda. Jsou mi podobní. Nedokážou problémy řešit racionálně, hned myslí na smrt a nemají sílu hledat jiné východisko,i když jich je nespočet.I když myslím,že každý z nás aspoň jednou toužil sáhnout si na to nejcennější-život.
Škola. Nudná,stereotypická,divná,depresivní,ale samozřejmě užitečná. Ve třídě se teď cítím zvláštně. Od prváku se toho dost změnilo,měla jsem zajištěné své místo/útočiště,které je už pryč,cítím to. Ve škole vládne děsivé ticho a nepříjemná atmosféra a nebo naopak přehnané dny mých pubertálních spolužaček,kdy se v jednom kuse tlemí nečemu,co jsem já asi nikdy nestihla pobrat.
Chci si najít někoho, o koho se mohu opřít. Přestávám být skromná,řekla bych. Ano,rodina a přátelé,pěkné je mít,ale nesvěřuju se jim skoro s ničím. Můj nový kamarád,takové mé zázemí,taky jsem za něj vděčná,ale já potřebuju LÁSKU!!! Potřebuju milovat a co víc,být milována.
A teď trocha optimismu- pořídila jsem si křečka! Je to hyperaktivní mazel,kterého bych umačkala,opusinkovala a snědla,nebo nevím co ještě!
No nic,jdu si zakouřit,ohřeju se sprchou a připrávím se na zítřejší praxi.

Tak se mějte nejlépe jak to jde,přežívejte ve škole a hlavně ať vám to uteče do víkendu! :-)
Co máte v plánu o víkendu?
Agie*

Vypnout city, jó, to by bylo prostě fajn.

6. září 2013 v 18:05 | Agie*
Ahoj všem,kteří sem občas rádi zavítají:-).
Jak se máte?
Moc se omlouvám za delší neaktivitu jak u mých oblíbených blogerek,tak u mě na blogu,pokusím se zlepšit,ale není čas ani nálada,popravdě.
Řeknu nějaké novinky,neni jich moc,nejsou moc důležité(možná pro mě),ale sem s nimi.
  • School. Ohledně školy? První týden je za námi(pro někoho ještě ani nezačala) a za mnou už je první záškola,snad i dlouho poslední!:D Vím,že když mi to jednou projde,budu chtít víc. Půlka třídy je nová,takže je to částečně na nic,ale držímse těch,které jsem si oblíbila a oni naopak mě. Jen se ze školy vždy vrátím domů protivné jak kočka po kastraci,vážně každý den!
  • Love. Tak ohledně toho. Myslím,že jsem z toho venku. Teda alespoň jsem na tom mnohem lépe,než předtím,kdy jsem kvůli němu(snad si vzpomínáte),brečela každý druhý den. Myslím,že jsem k němu našla dost nenávisti na to,abych ho přestala milovat. Ano,jsem ráda za každou minutu,kdy ses ním můžu bavit o čemkoli,kdy zrovna nemá rýpavou,nebo naprosto nesnesitelnou náladu,je pravda,že dneska jsem opět prosila,abych si s M. vyměnila místo. No co. Myslím,že je líp.
  • Friends/more. Pamatujete si,jak jsem vyprávěla o někom novém? O někom,s kým si tak moc rozumím,koho obdivuju,ba dokonce o tom,kdo je mým vzorem? Říkala jsem o něm,že je taky můj naprostý opak v chování a že se k sobě hodíme asi jako bůh a ďábel. Možná mezi námi není až takový rozdíl. Oba jsme přehnaně citliví,to máme společné. Od doby,co jsme se poznali jsme se bůh ví proč dokonce už i pohádali. Myslímž,e tu hádku vyvolal naschvál,myslím si,že zkoušel mojí trpělivsost,protože jsem opravdu nechápala o čem diskutujem a probulela jsem půlku noci,kdyby sakra věděl. Druhý den se dokonale omluvil a byla jsem klidná,začala jsem si uvědomovat,že ho začínám mít vážně ráda,je to skvělý kamarád! Můžu mu říct téměř cokoli(nemám se před ním za co stydět,uvidím ho tak jednou do roka),i on mě říká vše. Pomáháme si navzájem,bavíme se,máme se rádi,ale nic víc. Myslím,že chci aby to tak zůstalo,škoda kazit tak báječné přátelství. Ale těším se,až spolu někam zajdem. Už vidím,jaký oči bude dělat na to,že kouřím,zblázní se a bude mi ho tahat do huby,nebo se nafoukne a odlitne někam..no kdo ví kam! Ale v tomhle se opravdu nikým nenechám ovlivnovat,musím chtít přestat sama,myslím.
No,asi je to vše. Je tu ještě něco,ale myslím,že to nestojí za zmíňku.
Ted se chci věnovat opravdu jen vám!

Jak jste si užili prázdniny?
Jak začal váš nový školní rok?
Začal někdo s novou střední?

Mějte se kráááááááááááááááááásně,svět je přece krásná NUTNOST.
A pro vás taková libovka. Stará,dobrá,mimořádný text))

You´re stronger than you think ! ))