I´m not single,and I´m not taken.I´m simply no reserve for the one who really deserves my heart.
Life is a story,told by an idiot ^^

Květen 2013

Stephen King

31. května 2013 v 16:52 | Agie*
stephen king, books, magic, portable
Někdo,koho obdivuji.
Ten,kterého knihy jsou tak děsivé,vzrušující a čtivé.
King je king..
Large
S.King se narodil 21.9. 1947 v Portlandu,je mu 65 let.Myslím,že ani nemusím zmiňovat,že jde o amerického spisovatele(hlavně hororů) a nemá konkurenci. Mnohé z jeho knih byly také zfilmovány(Vykoupení z věznice Shawshank,Zelená míle...-výborné filmy).
K nejznámějším knihám tohoto autora patří Carrie, To, Mrtvá zóna a série Temná věž.
Doposud jsem od krále hororu přečetla Běh o život,Černočernou tmu a Osvícení.
Doporučuji si přečíst alespoň jednu knížku od něj,myslím,že si zaslouží respekt a po přečtení první knihy budete chtít víc!

Dreams

31. května 2013 v 16:35 | Agie*
Hledíme na sebe. Snažím se vyčíst z jeho čokoládových očí,co cití. Ať už celkově,nebo ke mně.
Miluju ho,dýchám jako o život. Snažím se udržet se. Nejde to. Už to nezvládnu.
To pitomé ticho. Upouštím z úst dým z cigarety. Cítím se dobře. Cítím se,jako bychom existovali jen my dva. Jako by neměl ani jeden z nás na výběr. Jako by nás spojil osud. Kéžby.
Přikláním se k němu,k jeho rtům a čekám,jestli se připojí k mé zlostné hře. Ano.
Nekonečný vášnivý polibek! Chci,aby neměl konce. Chci být s ním,chci ho cítit,chci prožívat jeho problémy,chci mít v něm oporu. Potřebuju ho.
"Miluj mě!",řeknu a vzápětí lituji.
"Já myslel...",přeruším ho,
"Nemluv,prosím,nech mě snít!Nechci aby to skončilo!"
"Proboha. Co si myslíš? Vzbuď se! Podívej na ní. Vidí nás.",v jeho hlase cítím náznak zoufalosti.
"Je to jen sen.Nech mě s tebou alespoň dnes. Prosím,prosím,prosím!"
"Přestaň,já jí miluju. Přijdeš o nás o oba."
"Běž za ní. Odejdi a už se nikdy neukazuj,slyšíš?! Nemůžu na tebe koukat,miluju tě,chápeš mě vůbec?"
Bezeslov odešel.
Pomalu otevírám oči,probouzím se se slzami v očích,roztřesená a zklamaná.

Něco jako povídka,nebo spíše mé snění.
















Agie*

Pocity.

29. května 2013 v 18:06 | Agie*
"Nenávidím Tě tak moc,že bych nejradši vzala zbraň a střelila ti kulku do srdce,ale miluji Tě, tak moc,že bych tu kulku raději předběhla, aby Ty jsi neumřel".
I Love You, Lyrics, bitch, boyfriend
#truestory

Divná nálada,však znáte to.

All These Things I Hate

23. května 2013 v 19:50 | Agie*
Roztrhaný na kousky
se moje sny mění v slzy
Necítím tuhle situaci
Uteč pryč, snaž se najít bezpečné místo kde se můžeš schovat
Je to nejlepší místo kde být, aby ses cítil jako já

Co dodat.

Jak se držet zpátky?

21. května 2013 v 17:00 | Agie*
Miluju ho. Miluju ho víc,než si myslíte. Tak silně,bezmocně. Nedokážu se ovládnout,chci ho! Nepřestalo to,stačilo ho vidět po pár dnech. Srcde buší,břicho se svírá,hlas se třese a já blázním. Víte co je nejhorší?

Teď bych měla být do hajzlu šťastná. M* mi pomohla s přemlouváním maminy a ta svolila mou vysněnou dovolenou!!! kdyby jen věděla ( Mimochodem všem děkuji za podporu z té doby,stejně tomu nemohu uvěřit) .
Tak teď vám možná vrtá hlavou,v čem je problém. Vždyt tam jedu s M,s ním a jeho kamarádem. Mám hrozný strach z úletu,na jednu stranu po něm ale tak bezmezně toužím ! Nejde to zastavit. Proč nemůžu vypnout lidskost,nebo alespoň tyhle šílené city. Do hajzlu s tím.

Ke konci týdne,v době,kdy jsme s mojí kamarádkou(mimo obraz) přemlouvali tu chatu,přijel i on. Pochválil můj vzhled,smál se a vyptával se,proč ho nemám ráda. Kdyby jen věděl! To jsem tak dobrá herečka,že si myslí naprostý opak,než jaká je skutečnost,nebo ze mě jen dělá debila!? Nabídnul mi obejmutí na usmíření(před ní!) . Váhala jsem,možná jsem se trochu třásla,ale přijmula jsem a poplácala ho po zádech,jako by byla nějaký jeho kámoš do nepohody(proč toho nevyužít,že?). Sice nevím,proč na usmířenou,když jsme se nikdy nepohádali,spíš si ze sebe trochu utahujem,každopádně cítit jeho tělo,byť jen na chvilinku bylo příjemné. V naprosté euforii jsem slyšela jakoby v pozadí jen žárlivý,nebo nenávistivý smích M.(možná se pletu,možná byl ten smích opravdu od srdce!) .
dream, forever young, across the ocean, be alright
Myslela jsem,že je to pryč,ale není. Nechce se mě to pustit,je jako klíště! Akorát že klíšťata se mi protiví. Poslední,upřímná věta .. vážně ho miluju,nelžu,nevymýšlím si jen proto,abych měla o čem psát. Tak to prostě není.

Agie*

Slepá naivita 0.13

20. května 2013 v 16:23 | Agie*
Koukám do prázdných zdí. Ano,jsou dokonale prázdné. Jsou zatuchlé.
Nevisí zde jediný obrázek,ani fotografie přírody,nebo rodiny. Nevisí tu ani kříž. Jsem tu úplně sama. Jsem odsouzena k věčnému spánku,nebo proč jediné použitelné místo v pokoji číslo 666, je lůžko? To odporné lůžko!
psycho, tv
Něco tu přeci jen je. Na stolku bez hran ležely papíry a do kulata ořezaná tužka,teď už leží v mém unaveném klíně a čekají na mou zpověď. Ano,to jediné,co mě v tuto chvíli může udržet "v obraze" je kus papíru. Kus papíru,kterým si rovněž mám asi utírat prdel.
Ano,zase jsem chytla záchvat zoufalství,šílenství a naprosté paniky. Vždyť to nemůžou! Jsem tu mimo svou vůli. Nemůžou mě tu jen tak nechat na pospat mému osudu. Ale tak už to s blázny bývá.
Paní doktorka s vynuceně ustaranou tváří mi hodila jídlo jak nějakýmu čoklovi a vtíravě mě pohladila po vlasech. Ošila jsem se po ní,nepoděkovala jsem jí. Kdo by taky děkoval,za hrachovou kaši připomínající spíše zvratky bezdomovce.
S kaší jsem flákla na vrávorající se stolek,připomínající spíše hrb staré dámy nalakovaný na modro.
Už nechci žít.

Composure . True,or false?

11. května 2013 v 13:16 | Agie*
Nemůžu si vybrat,neumím to. Možná ani nemám mezi čím vybírat,třeba si to jen hloupě namlouvám. Ano,ta představa je děsivá,ale možná, že tahle situace mě má jen poučit,ublížit mi a nakopnout mě k tomu,jít dál. Neohlížet se a kráčet kupředu šílenému světu,lidem v něm..
Vybrala jsem si vhodnou cestu k tomu, abych nikomu neublížila a myslím si,že jsem udělala dobře! Nikdo mi to nevymluvil, nikdo vlastně nevěděl, nad čím přemýšlím, koho miluju či nenávidím(obojí!),nikdo se nezeptal.
Opona se zavírá,představení končí,klaun utírá slzy,já ustupuji,svět je střídavě barevný a černobílý,zlo a temnota se dere z nejděsivějších koutů mezi nás. Možná je to lež, klam,říkejte tomu jak chcete.
Hrajete čestně? Ano,to je čistá lež! Nikdo-ani jediný člověk na tomto světě nehraje fér. Lžeme,podvádíme,přetvařujeme se. Všichni jsme dokonalý herci,hodící se do pořádné telenovely. Ano,pravda je,že někdo to dokáže dokonale krýt!
Do pekla s námi.
clown, crazy, hands, haunting, scary, shadows
Nechce se mi přemýšlet. Půjdu si dát cigárko a pak se ségrou upeču nějaký pořádný dezert,vždyť život jde dál.
Ač to možná tak nezní,cítím se celkem vyrovnaně,jen nerozhodně a občas mám výčitky.
Každopádně nechci rozdávat pesimistickou náladu,jako letáky na nový supermarket.
Chci,aby jste se měli dobře! (jak srdceryvné)
Agie*
Některé z událostí jsou smyšlené,nevěřte všemu,co čtete!

Zachovejte paniku.

7. května 2013 v 16:44 | Agie*
Čau!
Zdravím vás ze smutného,zašedlého a promoklého městečka,kde to dnes vypadá pěkně vymřele. Taky není divu,člověku se ani nechce jít zakouřit(dobře,přeháním).
Každopadně,je mi líp-mnohem. Dnes to nebudu nijak dramatizovat.
Shrnutí novinek:
  • tento týden jsem ho neviděla a ani nechci(radši)
  • jsem unavená a koukám na nový seriál,piju kafem a cpu se
  • chci ztloustnout do plavek(jak neobvyklé a patetické-za každou radu bych byla vděčná)
  • zítra se půjdu po dlouhé době projet na kole
Měla bych jednu prosbičku.
Neexistuje mezi vámi nějaká šikovná dušička, co to umí s layouty?
Teda,stačí když bude šikovnější než já. Aktuální design na mém blogu jsem také nedělala sama a ani si to neumím představit. Za tento krásný,Mansonovský vděčím skvělé Miss Madness ! ☺
Jak už to ale bývá,brzy bude léto a změnila bych na nějaké veselejší barvičky.
Kdyžtak napiště,za každý návrh bych byla vděčná))). Stačí mi naprosto obyčejný lay..

Jak si užíváte úterý?)
Agie

Serj Tankian

6. května 2013 v 16:03 | Agie*
Něco na uklidnění.
Dnes nic. Žádné novinky. Unavenost,bez nálady.
#Upraveno!
Nálada super dobrá,hokej jede!
Prožíváte taky každoročně hokej,jako já? Mají to těžší a těžší.
Ale stejně,Čechům vždy budu věřit ☺
Agie*

Nervózní (jak) osel

5. května 2013 v 20:12 | Agie*
Chyba.
Byla to zásadní chyba.
Neopakovatelná chyba.
Chyba,kterou už neudělám.

Je mi jasné,že po těchto úvodních slovech vás hned napadne : Ona ho svedla! Ta děvka...
Tak horké to zase nebude. Vlastně se mi ani nechce vysvětlovat,v čem jsem chybovala. Může se to zdát jako přirozená,lidská chyba. Vlastně to tak možná i bylo. Ale to zoufalství,pohledy,nervozita - to nezapomenu.

Viděla jsem ho.
Mám nové,zajímavé zjištění. Stále,skoro každičký den mu do hlavy buzduše vtloukám,že ho nenávidím v naději,že to tak opravdu je. Že to tak opravdu cítím. Včera jsem si vážně myslela,že to tak je. Měla jsem chuť mu podříznout žíly. Koukat na to,jak umírá. Bezmocně a se smířením. Vyřešit tím všechny ty problémy.
Ty zasrané oči se topí v slzách.
Z minuty na minutu přiletěli ti zašedlý,neznamý motýlci. Úsměv na tváři,výčitky a v neposlední řadě láska.
Myslela jsem,že zamilovanost má být hezký pocit. Neopakovatelný.
Dobře,neopakovatelný pocit to možná je. Ale proč se cítím spíš jako ve zlém snu. Proč nevidím přes růžové brýle jako ostatní? Proč to tak nemám i já!?
Co víc říct.

Vystihující mé pocity. Ah. A to jsem myslela,že nic takového poslouchat NIKDY nebudu.

You´re stronger than you think ! ))