I´m not single,and I´m not taken.I´m simply no reserve for the one who really deserves my heart.
Life is a story,told by an idiot ^^

Duben 2013

Whoa

28. dubna 2013 v 18:02 | Agie*
Zitra nejdu do školy bitcheeeees (y)

Happy daay.

19. dubna 2013 v 14:08 | Agie*
Ranní náladička bitcheees.
cigarette, fingers, fire, hands
Dnešek paradička. Místo školy zoo,ranni brka(+ menší schyzovani) , ospalost,kafe,filmy,spánek!
Co planujete na vikend?)))

Dnes jsem ho rano videla,kdyz jsem se schazela s M. a pry,ze mi to sluší!
No maximalne mi to zvedlo naladičku,ale viděla jsem její podrážděnej výraz,tak jsem jen suše konstatovala "tak díky".
Asi ty pocity pořád nejsou pryč.
Tak se z teho pujdu vyspat.
Agie*

Nooon.

17. dubna 2013 v 17:16 | Agie*
Zdravim.
Jestli mám povědět nějaké novinky,tak dnes zcela upřímně se nic netočí kolem mě(ne, že by mi to vadilo).
Povím Vám úplně vše o dnešku. Nemám co tajit. Škola,vedro,cigára,vedro,vedro,sunglasses.
Dnes byla už od rána nějaká dobrá nálada. Všichni se smáli a sršili přehnaným vtipem.
Dvouhodinovku těláku jsme strávili procházkou v přírodě s naší těhotnou paní učitelkou,takže pohoda. Jen když nás načapala krčit se vzadu s cigárem v puse,koutky jí trochu padly,ale máme štěstí,že se jedná o skoro jedinou normální duši na téhle pitomé škole;-).
Zato naše třídní,ježibabská,neznabožská milá paní učitelka zrovna vtipem nesršela. Dnes rozdávala třídní a ředitelské důtky,třebaže bezdůvodně. Ano,že dá tu třídní za nějaké neomluvené hodiny chápu,ale že dá naopak ředitelskou za to,že si studentka pod lavicí čte katalog avonu,to doprdele normální není. No,já jsem naštěstí nebyla obětí jejích poblázněných hormonů,tak jsem si mohla nenápadně mnout ruce.
O volné hodině,kdy padla další nevinná cigaretka,jsme se dohodli,že v pátek si přivstanem,sejdem se v parku a dáme brko,tak jsem zvědavá jestli to vyjde. Po dlouhé době z toho ani nemám strach. Nejsem andílek,ale existují o tolik horší případy,že se ani stydět nemusím. A navíc se chci po dlouhé době pořádně zasmát(i když mi trochu pomůže ta zelená,voňavá bylinka) a i když možná riskujeme,těším se bitches.

Jinak info o včerejšku. Snažila jsem udělat si ombre vlásky. Jsou ostříhané,ale barva,podle tohoto obrázku nechytla ani trošičku.
blonde, brown hair, choconatie, girl
A to už jsem se tak těšila:-(.
Nojo,nenapadlo mě že na hnědé vlasy prostě špinavá blond asi nechytne. Tak asi musím zesvětlovat!
Nějaké zkušenosti? Za každou radu bych byla ráda:-).

JAK SE VŠECHNY MÁTE? :-)

Slepá naivita 0.11

16. dubna 2013 v 16:26 | Agie*
Blížím se k němu. Vidím,jeho překvapený výraz. Dokážu mu číst veškeré jeho myšlenky,aniž by to nějak vycítil.
Chce mě,už teď a bez jakéhokoli ostychu. Snažím se tvářit jako mocná královna,kterou nelze svrhnout z trůnu a chodit jako černá kočka. S elegancí.
Samozřejmě,že takové štěstí mi karma nemůže dopřát. Stačí jen malý kamenný žlábek a vypadám spíše jako postřelená laň. Vidím,jak se směje a má radost z toho,že i já dělám chyby. Vyprsknu smíchy,nezvládám tu roli vážné,chladné "lady" a zároveň vidím,že opadá i jeho vzrušení.
On mě chce jinou. Chce mě bezchybnou,ale nemůžu se změnit kvůli bytosti,kterou nemiluji naplno.

Dělám,jako bych nevěděla o jeho ostudných myšlenkách a chyntu ho za pas.
"Seš tele,viď?",uculí se jak dítě
"No,děláš,jako bys nikdy nechyboval zlato! Ne,že to budeš všude vyprávět,jinak s tebou už nikam nejdu."
Políbil mě na usmířenou.
Zmáčnu skoro neznatelně zvonek u velkého,docela tajemného domku a doufám,že takový stisk nebude stačit a stihnu mého milého ještě pořádně políbit,abych ho ujistila,že ho vlastně miluji. Ani se mu nestihnu podívat do očí a mezi dveřmi už stojí jeho nejlepší kamarád a v ruce drží flašku tallamorské whisky.
"Na přivítanou má každý sklenku a doufám,že se mi to vrátí,abych nezůstal jako jediný střízlivý!"
Vstřícně se zasměju a poděkuju.
V domku byl neuvěřitelný hluk,drásající uši,světla,před kterýma by jen málokdo dokázal mít oči otevřené naplno a po pár minutách jsem věděla,že bude těžké to dnes vydržet,ale byla jsem si jistá,že dnes se stane něco výjimečného.
Popíjíme a nesmyslně se kroutíme před jakýmsi pódiem z dřevěných prken se zavěšenou vlajkou anarchistů,kterou pověsil pitomec,který ani neví,oč jde a líbivě sleduje vlaječku s jeho oblíbeným znakem.
Cítím marihuanu,která mi nenápadně otupuje čich,stejně jako ta světla zrak a hluk můj sluch. Připadám si utlumená. Aniž bych pila něco silnějšího,motám se jako po flašce tvrdého alkoholu. Nechápu co se děje.
Vzdaluji se od lidí,vzdaluji se od svého těla,jako kdybych ve vteřině vypustila duši,sleduji vše co se děje. Vidím pubertální holčiny ,motající se kolem porcelánového slona,plného těch zrádných tablet a mám neuvěřitelnou touhu je zastavit,ale nemůžu,nedokážu to. Jakobych věděla co přijde. Spadne ten pitomý slon,po špinavém parketě se rozsipe tisíce střepů a s nimi pár bledě modrých tabletek,dívky se sehnou s naivitou že jde o nějaké léky na bolest hlavy a bezmyšlenkovitě do sebe každá jednu tabletu nacpou. Křičím tak moc nahlas,ale nikdo mě neslyší. Nikdo se ani neotočí,jako kdyby mé tělo bylo pryč a hlas už nikdo nevnímal.
Najednou jsem zpět,myslím na zemi,jako všichni ostatní. Nemůžu nic vrátit zpět,jen vím,že vše co jsem teď viděla bylo skutečné.
"Co to zatraceně bylo!?" ,vyjeknu.
"Co se stalo,puso? Pojď na brko,ať se trochu uvolníš,platí?",řekne vstřícně.
Kouknu se na něj tím nejzoufalejším pohledem.
"Copak to nechápeš? Něco se děje! Nebudu se s tebou potácet domů,nevědě o světu a naivně si povídat o tom,jak je vše dokonalé!Není." ,přistihnu se,jak se mi na tvář vkrádají u mě tak vzácné slzy.

Utikám s nadějí,že těm dvěma ještě můžu pomoci. Hledám je,poptávám se po nich,ale jakoby tu nikdy nebyli,nikdo je nevyděl,neslyšel. Proplétám se střepy a zakopávám tablety někam pod gauč. Utíkám směrem k toaletám.
Dívky leží vedle sebe,pláčou a povídají si o smrti. Vědí,že udělali nevratnou chybu. Cítím z nich strach.
Ony zírají kamsi za mě,do prázdna,v očích neuvěřitelné prázdno,chvilku,jen chvilinku vidím i smíření se smrtí. Jsem si jistá,že jí viděly. Osobu oděnou v černém hábitu,s rudou rtěnkou,černými křídly,možná i s tou zatracenou kosou,která čeká,až se najde příležitost tě políbit a s tím ukončit ten pitomý život. Každý si jí představujeme jinak,já jen vím,že v té chvíli se s ní důvěrně seznámily i ony,tak důvěrně,že se nechali políbit a vzdaly se svého života.
Se slzami v očích jsem se skácela na zem,k nim. Dnes mě opustilo snad více slz,než za celý můj život. Ach,život. Musím si ho konečně vážit.
Nechápu,jak jsem si mohla myslet,že tento večer byl určený pro rozchod,mezi dvěmi,falešně zamilovanými lidmi...
drunk, friends, girls, night

Flipsyde

15. dubna 2013 v 14:26 | Agie*
Zase přidávám jednu z největších potěšení pro má vybríravá ouška.
Nice week sweetheards♥.
Agie*

#Fallinlove

15. dubna 2013 v 14:16 | Agie*
Zamilovaná. Zamilovaná do přítele kamarádky. A co hůř? Do přítele NEJLEPŠÍ kamarádky. Jak a kdy to začalo? Sama nevím.
Vím jediné! Kdyby se o tom M. dozvěděla, jen tak by se mnou nepromluvila,ale jak sakra zastavit přírodu?! Teda,spíše než přírodu ten POCIT. Vždycky mi říkávala,že když jí na něj někdo jen šáhne,rozhodí mu sandál. Já jsem se tomu jen tiše smála a říkala si,kdo by takového problematického neznaboha chtěl. JÁ!

Jak jsem tak nastoupila na střední,našla jsem si nové kamarády,novou partu,nový životní styl(ne tak doslova).
Když mi má v té době jen obyčejná kamarádka představila jejího přítele,jen jsem se tupě usmívala a říkala si,ať už na mě tak neciví, nemám ráda tyhle situace. Od té doby jsem s nima už byla několikrát jen tak popíjet,pokuřovat a tak. Vždy jsem u nich spala a vždy v jedné posteli,přišlo mi to nadmíru trapné,ale co,hlavně,že mám kde spát.
Po nějaké době jsem ho začala nějak tak poznávat. Oťukávali jsme se a padl mi do oka jeho smysl pro humor,podobný s tím mím. Také jsem ale poznala,že dokáže být hrozně protivný,náladový a paličatý a několikrát jsem mé nejmilejší kamarádce radila,ať ho pustí k vodě. Vždycky,když jsem u nich spala,navrhoval se smíchem,že jdem do trojky:D.
Nejdřív jsem si říkala,že má takvou drzost,později jsem se tomu smála a se zájmem jsem poslouchala,jak o tom už od malička sní. No,tohle jsme mu ani jedna nechtěli dopřát,ale vždy to připomíná a je si jistý,že k tomu jednou dojde :D!
Vždycky když M. odejde z pokoje,máme o čem mluvit.
dream, about you, alone, amazing
Dneska se mi o něm i zdálo -_- .
Ve snu byl tradičně drzý. M. odešla na 10 minut pryč a navrhoval,že si to prej "rozdáme" . Nejdřív jsem souhlasila,nakonec jsem ze strachu odmítla(když jsem se vzbula,zjistila jsem,že jsem zaspala a byla jsem hrozně naštvaná,že jsem to alespoň nezkusila,když už,ale jak rozeznat sen od reality O.o). Ehm. Moc dobře totiž vím,že ve skutečnosti bych toho nebyla schopná. Nikdy bych se ho nepokusila svézt ani nic takového,nevím jak bych se jí a vlastně i jemu pak mohla podívat do očí.

Slepá naivita 0.10

5. dubna 2013 v 22:10 | Agie*
Probudila jsem se radostněji než obvykle.
Byla jsem si jistá,že dnešek bude velký.
Něco se změní.

Z ranního rozjímání mě vyrušil hlasitě nastavaný tón sms. Na displeji telefonu mi září jmenovka - "pokušení" ,jak mám uloženého mého .. kluka.Nestojím být jako ty falešný coury od nás,které si ho pojmenují,za miláčka,broučka,či lásku,jen pro to,aby jim každý hned čučel do mobilu a poptával se,o koho jde.
Hned po hlasitém zívnutí,zakuckání a promnutí unavených očí jsem jej rozklikla.
"Nezapomen na dnesek bejby a rádne se priprav. Jdu do fialova,tak sezen neco v podobne barve at k sobe ladime!:-) "
Koukla jsem se z okna a hlasitě jsem dýchala. Měla jsem chuť si dát pár facek za to,že jsem někdy takovému děcku podlehla! Ano,to,že projevuje city poněkud viditelněji,než je obvyklé asi hned nemusí znamenat,že je děcko,ale přeci jen. To není nic pro mě.
"Jo,jasne,beru fialový náusnice!",odepsala jsem poněkud rozčileně.
black and white, lips, preto e branco, sexy
Sluníčko začalo pomalu zapadat. To bylo jasným signálem,že už se musím připravovat.
Zvolila jsem takový elegantnější vzhled,kdy svým pohledem dokážu dostat do rozpaků každého. Silnější,temně černé a přesné linky-protáhlé do kočičího vzhledu. Řasy krásně dlouhé,oddělené. Pudr a jiné sajrajty udělal divy,má pleť vypadala takřka netknutě a křehce. Teď už zbývalo jen nanést značnou vrsvu rudé rtěnky.
Vyšla jsem sebevědomá,plná očekávání a s pocitem ,že ve mě žije nějaká šelma a násilně se snaží vyrvat z mého těla a konečně se ukázat. S úsměvem na tváři,v lodičkách jsem si kráčela za mým neodolatelným pokušením!

You´re stronger than you think ! ))