I´m not single,and I´m not taken.I´m simply no reserve for the one who really deserves my heart.
Life is a story,told by an idiot ^^

Únor 2013

Slepá naivita 0.6

19. února 2013 v 16:56 | Agie*
Proč se obávat budoucnosti ? Ano,přítomnost mi trhá srdce,ale přece taková nemusí být nutně i budoucnost,ne? Lidé se mění,ať k lepšímu,či horšímu . Lidské vlastnosti se mění,stejně jako jejich osudy. Mnohdy strohé a nezajímavé,ale přeci jen. Každý máme svůj příběh. Ten můj může být napohled všední,až nudný s občasnýma depresema,ale já to vidím jinak. Člověk to musí prožít. Dobře,konec mé skoro chytře znějící úvahy.

Snažila jsem se přestat myslet na sobotní,zvláštně prožitý večer v hospůdce. Kupodivu to šlo docela snadně. Pomohli mi nejlepší přátelé. Hudba,sport a cigarety. Vím,že to nejde příliš k sobě,ale neumíte si představit,jaké je to uvolnění. V podvečeru neděle jsem si šla zaběhat se sluchátky v uších a dělala jsem si krátké přestávky na cigaretu. Myšlenky a starosti byli pryč. Bylo lépe,mnohem. Cítila jsem,jak mi žílami probíhá nová energie,nový život,adrenalin. Chvilku,ale opravdu jen chviličku jsem se cítila jako znovuzrozená. Toužila jsem vznášet se v nebesích,jak mocní orli. Možná za to mohla hudba ve stylu reggae,které za normálních okolností moc neholduju,ale v mp3 jí mám pro stavy nouze,konečně jsem pocítila,že Marley má opravdu něco do sebe. Upocená jsem přiběhla domů,ale s lepší náladou. Doma na mě nevěřícně zírali. V očích měli takový ten výraz : " Tyjoo,ona jde snad do sebe! " . Než stihli spustit orchestriální potlesk,zapadla jsem do koupelny a připravila jsem si uvolňující levandulovou koupel.
fit, motivation, run, runner, running
Unaveně jsem zvedla telefon,který jsem nechala doma,aby mi nekazil mou sportovní atmosféru. Čekal tam na mě zmeškaný hovor od starostlivé kamarádky a sms od neznámého čísla. Nejdřív jsem napsala Claudii,ať nemá strach,že jsem si šla zaběhat a neutíkala jsem před šíleným psychopatem. Moc se mi omluvila,že mi neběžela na pomoc,když mě viděla,jak utíkám jako o život. Pousmála jsem se.
Při čtění sms od anonyma mi ale koutky spadly. Veškeré úsilí,abych zapoměla, přišlo v niveč. Napsal mi on,ten kterého přeci nemiluji. Prý,že mě potřebuje vidět,slyšet a cítit.
Nemůžu odepsat,v tuhle chvíli ne . . .

Slepá naivita 0.5

17. února 2013 v 14:03 | Agie*
Čekala jsem,co bude dál. Seděli jsme na toaletách a vzpomínali na tu slast. Měla smysl? Vytáhl krabičku cigaret a nabídl mi. Přijala jsem. Po úlevě z orgasmu přišla cigareta,dovršila ten krásný pocit osvobození. Cítila jsem svůj dech,dokonale jsem viděla všechny detaily dýmu z cigaret,který jsem namáhavě vydechovala. Najednou se hlasitě rozrazili dveře. Oba nás to spolehlivě probudilo,prudce jsme se postavili a zakryli se našimi svršky. Vešla krásná,tmavovlasá dívka. Podívala se na nás a hlasitě se rozesmála,byla opilá. Byla tak opilá,že se nedokázala přestat smát tomu,co vidí. Padla se smíchem na záchod a vyzvracela se. Oblékli jsme se a utíkali ven ze zakouřených prostorů.
after sex, beauty, blonde ambition, celebrity, celebrity nude, leo
After beautiful sex.
Seděli jsme na lavičce,byli jsme obklopeni zimou,pevně nás objímala. Třásla jsem se.
Bylo obrovské ticho,nedokázala jsem ho nevnímat. Slyšela jsem jakýkoli sebemenší pohyb,výdech. Slyšela jsem i pochybnosti a výčitky,které vlastně nikdy nebyli vyřčeny. Podíval se mi s obavami do očí,stiskl mi ruku a tiše řekl : " Chci tě celou,chci,aby si patřila jen mně. Nikomu jinému. Chci to! Ale musíš počkat." .
Se slzami v očích jsem vyhrkla : " Já nemusím nic ! Nepatřím ti a nikdy nebudu. Nemiluješ mě,cítím to.".Podíval se,jako by věděl,že mám pravdu. Oba jsme to cítili stejně. Toužili jsme po sobě,ale nemilovali jsme se.
Opět zavládlo bezvládné ticho. Najednou jsem zatoužila být sama,chtěla jsem spát a snít o nemožném. Beze slova jsem se zvedla a odešla,cítila jsem jeho zoufalý pohled,který mě naplňoval,chtěl mě mít znovu nahou. Pyšně jsem odcházela. Cítila jsem se jako královna,všemi jsem opovrhovala. Ano,když jsem ulehla,litovala jsem. Představovala jsem si budoucnost bez něj,bez našeho dokonalého sexu,ale přesto jsem s jistotou věděla,že ho nemiluji.Zatím.

Requiem for a dream

16. února 2013 v 14:13 | Agie*
Miluju,miluju,miluju. Musím vidět film !

Moje druhý já.

12. února 2013 v 18:00 | Agie*
No,do takovéhle pitomosti jsem se ještě nikdy nezapojila,teď možná tak z hecu. Vlastně bych vám o mě ráda něco pověděla,sebe na svůj blog moc nevkládám,spíše povídky odvozené od mých pocitů. Tak kdo máte zájem,něco se dozvědět,čtěte).
Převzato od milované Miss Madness ♥ .

11 věcí o mé osobnosti
Jsem náladový flegmatik.
Nejsem čistokrevná metalistka,ráda si poslechnu i s-core(jediný rap který můžu) a smutný písničky přemnožené klišé!
Má oblíbená osobnost,ale i kapela je Marilyn Manson.
Kouřím už tři roky.
Často jsem přehnaně sebelítostivá.
Nemám ráda svou minulost a obávám se své budoucnosti.
Mám více nepřátel,než přátel.
Jsem na střední,kosmetické škole.
Mým ráda anglický jazyk a prý ho i umím(doufám).
Často brečím,ale většinou smíchy,přesto se považuji spíše za pesimistu.
Miluju svou rodinu(včetně kočky) a přátele,kteří si na nic nehrajou.
Bonus
Mám ráda horory,krev a knížky typu - padesát odstínů temnoty.

11 otázek od Miss Madness
1)Jaké barvy máš vlasy? Mám přírodní,světle hnědé. V minulosti jsem si je barvila na skoročernou a hrála jsem si na emo!:D
2)Pamatuješ si sny? Pokud ano, vzpomeň si na nějaký a vyprávěj ho. Často si je pamatuju,ale většinou spíš ty děsivý! Tak naposledy jsem viděla ve snu jednoho zesnulého blízkého naší rodině,vzbudila jsem se a pozvracela,teď už se tomu směju.
3)Jaká je nejnudnější knížka, kterou jsi kdy četl/a? Nemůžu si vzpomenouzt,snažím se číst jen ty dobré,ale asi nějaká detektivka!:D
4)Povídáš si sám/sama se sebou a s neživými předměty? Samozřejmě,ale jen když jsem v nouzi. Příkladem je,když mi ujel autobus a šla jsem doma pěšky. Řvala jsem na auta,nadávala jsem si a zpívala jsem nahlas!:D
5)Máš internetové přátele? Ano,čirou náhodou Miss Madness a Thanatos:). Jsem vděčná za to,že jsem je mohla poznat!
6)Která věc tě jako první napadne při slově "šílenství"? Moje rodina.
7)Řezal/a ses někdy? Řízla jsem se jednou v životě,malinko a strašně mě to bolelo!:D Byla jsem hloupá,ale donutilo mě k tomu zoufalství jménem nevlastní otec!
8)Co jsi naposledy měl/a k snědku? (lol) Kafe,jestli se to počítá! Jinak teda sušenku Milu:D.
9)Jaký je tvůj oblíbený citát/výrok?Vzdáte-li se kouření,pití a milování,nebudete ve skutečnosti žít déle,jen vám to tak bude připadat. Jinak mám ráda citáty o rodině.
10)Fixy vs. pastelky? jednoznačně tužky
11)Která negativní lidská vlastnost v tobě převládá? Lenost neberu! Výbušnost,sebelítost a stydlivost.
bonusek na přeškrtané-seš a ani nevíš jak:P, momentálně káva,ale až poznám to druhé,uvidím(:D), modrá barva,
Nevymýšlím otázky,tudíž nerozesílám dál,omlouvám se jestli ruším řetězec:D.
Agie*



Slepá naivita 0.4

9. února 2013 v 21:00 | Agie*
Zahleděla jsem se mu do očí. Vyzařovalo z nich vzrušení a očekávání. Zahlédl kamsi k zemi,znervózněl. Nevěděla jsem najednou jak se chovat. Věděla jsem jen,že alkohol nám ještě nevyprchal z krve,ale čas nebezpečně utíkal. Byla jsem vzrušená,svlékala jsem ho pohledem,ale on přestal reagovat,jako by si snad vzpoměl,že má nedaleko přítelkyni,jak to bývá v romantických dramatech. Objednala jsem tedy panáka ruma se slibem,že je dnes poslední. Sladce se usmál a přijal.

Sebevědomě jsem se zvedla s oznámením,že jdu na toaletu. Vytřeštil oči a následoval mě. Ano,byl to úmysl,jen jsem netušila,že to půjde tak lehce. Začal se smát jako šílený a chtěl mě ohnout přes topení. V hlavě mi ale běžela myšlenka,že to se mnou nesmí mít tak jednoduché. Nejsem snadná kořist. Vysmekla jsem se mu a kousla jsem ho do rtu,vyjekl. Vzrušením,ale i bolestí. Po rtech mu stékala kapička čerstvé,horké krve. Připadala jsem si jako zvrácená šelma,možná jako upír,když jsem se žíznivě přitiskla k jeho rtům. Samým vzrušením jsem tiskla stehna k sobě. Cítila jsem se jinak,jakoby se ve mě probudilo něco doposud nenalezeného. Chtěla jsem létat,vznášet se vysoko nad mraky. Chtěla jsem být s ním.
love, passion, sex
Jako by ze mě vycítil,že je teď na řadě on,cítila jsem jemný,skoro necitelný,ale přece vzrušující dotek ve vlasech. Nevydržel to. Pocítila jsem souznění našich těl i duší. Teď jsme byli jen my. Přišla chvíle dosud neprožité úlevy. Padla jsem mu do klínu a tiše jsem zašeptala: "Miluješ mě?" . Neodpověděl.

Ano,já ho taky nemiluji,přeci jen,ale prožila jsem s ním něco,co s nikým jiným. Toužila jsem po něm,toužila jsem aby byl bytostí,pro kterou lze žít,toužila jsem,aby mi patřil.

Agie*

Lidi na mě serou,já seru na lidi.

6. února 2013 v 11:35 | Agie*
Jak jsem řekla,nebudu to opakovat. Možná bych se měla více rozepsat,svěřit,když se nemám čeho bát. Když internet je jediné místo,kde si mohu vylít své srdce. Ale pořád je to o tom samém,nemám chuť vám sdělovat ani o kapku víc,myslím si že název článku říká vše a skoro každý z nás pocítil ten pocit(opuštěnosti). Potřebuju se NUTNĚ odreagovat s někým,s kým s rozumím a vše bude zase v pohodě,tak prosím. Kdo se nabízí? Ahaaaa,ticho.
Vlastně musím říct,že se musím bát. Necítím se,jakoby moje soukromí zde bylo čisté,moc dobře vím,že je narušené,vím dokonce kým a vím,že to nikdy neskončí.Ale blog nezruším,prostě si zvyknu,naučím se s tim žít(ach,nedramatizuj to tolik krávo).
black and white, lonely, yes
Polibte mi prdel,všichni . (Miss Madness je výjimka ! )

Citát dne

5. února 2013 v 14:22 | Agie*

"Moudré je milovat anděly a vycházet s čerty."

Miguel Ángel Austurias.


Na tomto citátu mě zaujalo úplně vše. Každé slovo,význam citátu i téma.

cross, dark, debm, devil, girl, horror

Slepá naivita.

4. února 2013 v 18:05 | Agie*
Dnes jdeme na to pivo. Přemýšlela jsem. Mužská část nás přeci často zve na "kávu,čaj,víno" jen pro záminku tolik vytouženého sexu. Proč by to tak nemohlo být i s pivem? Prosté,vzrušující,jiné. Je sobota. Schůzku máme domluvenou až na šestou hodinu,kdy už se stmívá,přesto vstávám před polednem.
Pečlivě jsem se připravovala.Nebála jsem se,jak jsem čekala,spíše jsem byla vzrušená očekáváním. Podívala jsem se do zrcadla,nepoznávala jsem se.Jako bych koukala do tváře cizí osoby,jako bych to nebyla já. Byla jsem ale spokojená. Vždycky jsem měla ráda svou tvář čistou,neposkvrněnou,ale pro chvíle jako je ta dnešní jsem si schovávala speciální kosmetiku,která mou tvář spolehlivě rozzáří. Spokojeně jsem se usmála a vyfotila jsem své dílo. Ne pro to,abych fotku hned zveřejnila na twitter,jako ostatní v mém věku,spíše proto,abych viděla dataily,které bych mohla ještě vylepšit,ty,které mi zrcadlo nedovolí spatřit. Dobře,obličej už nechám být,nechci přece vypadat jak figurína z vosku. Vybírám vhodné,ne příliš společenské,ale ani buranské oblečení.
Po takřka třech hodinách jsem připravená. Jdu na cigaretu. Mírně poprchává,proto si vezmu deštník,aby mi počasí nepokazilo můj dokonale vypilovaný účes. Za normálních okolností bych hodila vlasy do drdolu,ale vždyť víte.
afraid, art, fail, faith

Ve zbývajícím čase jsem si udělala,trochu pochybnou manikůru. Nehty jsem měla běžové,do kulata zastřižené. Musela jsem se pochválit,když už to nikoho jiného nenapadlo. Navoněla jsem se smyslným parfémem,milovala jsem ho,ale byla ho škoda na obyčejné příležitosti,pro dnešek byl však jako stvořený.
Sedla jsem si na křeslo a přemýšlela jsem. Proč mi na dnešku tolik záleží ? Nemiluju ho,to ne,ale něco zvláštního mě na něm neuvěřitelně přitahuje. Je jiný,je svůj. Měla jsem chuť dát si facku za ty pochybnosti ! Oblékla jsem se do těsného kabátu a šla jsem napříč místní hospůdce. Už teď mi bylo líto načichlého kabátu,připadám si pak tolik laciná.

Vešla jsem do hospody,na pohled čisté,ale když se zahledíte,uvidíte prach a ucítíte zatuchlost. Vyschlo mi v ústech. Nakoukla jsem do kuřácké místnosti,konečně jsem ho viděla. Byl stroze oblečený,zanedbaný,ale přesto krásný. V tu chvíli jsem měla chuť zničit své dílo.Rozpustit si vlasy,smýt ten ošemetný pudr,převléci se do mikiny a navonit se pouze laciným parfémem od kamarádky. Bylo pozdě. Přisedla jsem si k němu,zdvořile jsem pozdravila a usmála jsem se. Vyděšeně se na mě kouknul,jakoby ho na mě něco zaujalo. Možná ucítil mojí vůni. Spotily se mi ruce vzrušením a nervozitou. Zkusel mi nabídnout dražší víno,ale já jsem neporušila slib a objednala si točené pivo. Povídali jsme si o všem možném. Bylo to tak příjemné. Vykouřila jsem už třetí cigaretu,vypila druhé pivo. Smáli jsme se,ale on najednou přestal. Podíval se mi do očí a řekl : " Nikdy jsem si nevšiml,že jsi tak krásná.Tak mcc krásná!" . Sklopila jsem zrak. Nevím,jestli jsem to měla brát čistě jako lichotku,ale projevila jsem vděk a pozvala ho na skleničku tullamorské whisky s ledem.
alchohol, drink, glass, lips, lipstick

Představovala jsem si nás dva.Byli jsme nazí,spojeni v jedno tělo. Pocítila jsem příval tepla a dopila jsem chladnou whisky,na památku jsem nechala na sklence růž. Zapálila jsem svou poslední cigaretu. "Vidiš?To je znamení! Asi už budu muset jít.",řekla jsem se smíchem na tváři."Přece si nenecháš pokazit večer cigaretami,neboj,zvu tě.". . .


Pokračování příštěěěěěě brouci,at to není tak dlouhé a at to neztratí na napínavosti:)!
Agie*

Oriflame

2. února 2013 v 12:02 | Agie*
Jedna z mých nejoblíbenějších kosmetických značek Oriflame. Vím,že se jedná o vrchně nudný článek,ale potřebuji PORADIT.
Oriflame-aktivní pleťový gel Pure skin.(viz.obr)
Oriflame - Abrazivní pleťový gel Pure skin
Dostala jsem ho od ségry a doteď jsem vlastně pořádně nezjistila,k čemu slouží. Přijde mi ale,že mám dost problematickou pleť a chtěla bych začít nějaký takový peeling používat. Přesné využití jsem nezjisitla kvůli tomu,že zezadu není český návod:X.
Dneska jsem hledala na netu a našla jsem nějaké informace. Čistící gel vhodný k hloubkovému čištění pleti. Zanechává pleť hladkou a čistou(i voňavou:D). Prý napomáhá proti černým tečkám i akné. Prosíííííím,kdo máte zkušenosti,poraďte jestli má internet pravdu:). Už chci se seboui něco dělat.

Děkuji moc,Agie.


Slepá naivita/tobecontinued/

1. února 2013 v 15:53 | Agie*
Myslela jsem,že dnešek bude mnohem lepší. Výjímečnější,krásnější. Že zjistím,pro co,nebo pro koho žiju. Kdo ví. Stačilo vyjít do ranní mlhy,která mi neumožnila pohled na detaily světa a nálada mi rychle klesla. Uvnitř mě to dráždilo, prodírat se mlhou a sotva vidět před sebe. Šla jsem podél tajemné vily,oplocené přírodními keříky. Zaujalo mě,že můžu vidět do oken. Ten chvilkový pocit,kdy vidím v okně osobu v černém jsem hned vypustila z hlavy. Nic takového. Dům už je léta opuštěný.
Najednou jsem uslyšela tichou symfonii. Ta krásná melodie houslí,jakoby vycházela ze sklepení toho tajemného domu. Zděšeně jsem se obrátila k domu,znovu jsem viděla tu osobu,podpírala se o harfu. Byla to žena,dokonce jsem poznala,že v sobě nosí díte. Nevinnou bytost,která se chce dostat na svět. Tu ženu jsem znala,ale nedokážu si vybavit odkud.
Rozlícení lidé se otáčeli,kleli a nedokázali si užívat tu nezapomenutelnou melodii. Jediné,co zvládnou v jejich sterotypním životě je dát si ranní kávu a cigaretu. Nedokážou přijmout novou skutečnost,změnu a oživení dne.
black, black and white, eyes, grunge

Tu symfonii jsem prostě nedokázala vypustit z hlavy,pořád jsem slyšela její tichou odezvu,i přes to,že jsem byla už nějakých pár bloků od místa. Rozhlížela jsem se po ulici,uviděla jsem malé děvče. Culilo se na světlé kotě a divně při tom tančilo. Ušklíbla jsem se nad roztomilostí té holčičky a při tom jsem si představila,jak by se cítila,být v kůži sněhově bílého kotěte plácajícího se v jarním blátě.
Po nekonečně záhadné cestě jsem konečně dorazila do školy. Nic hezkého mě nečekalo,to jsem věděla. Cítila jsem pohledy povrchních holek, senilních učitelů i idolů místních drben. Ten pocit nenávidím. V tu chvíli bych dala cokoli za moc neviditelnosti. Cokoli! Rozběhla jsem se směrem k toaletám,kde bylo prázdno a omyla jsem si obličej studenou vodou. Bylo i hůř,ale i líp. Tak jak se mám asi cítit? Nedokázala jsem už poslouchat posměvačný děvky od nás,které se snaží být tak stejné. Hlavně nevybočovat z řady,ano to je jejich prioritou.
asked, black, crush, cute

Konečně jsem byla na cestě domů. Bylo krásně,slunce příjemně hřálo a naproti ránu,kdy mi mlha zabraňovala v pohledu na čerstvě rozkvetlé sněženky bylo jasno.
Zapálila jsem si svou první dnešní cigaretu a kráčela jsem s hudbou v uších,jako většina nás zoufalých. Koukala jsem do země a prodírala jsem se zkratkami,abych byla co nejdříve doma. Ano,narazila jsem do něj. Můj výjimečný,hnědooký skorosoused. Zděšeně jsem zvedla hlavu a omluvila se. Kývnul,proto jsem mu na omluvu nabídla cigaretu. Dokouřil jí v mé společnosti,potěšilo mě to. Docela příjemně jsme si popovídali,jen chvilkami nastalo hrobové ticho. Do hajzlu on mě pozval! Na pivo. Vím,že to není zrovna příkladové rande,ale počítá se. Třeba jsem našla bytost,pro kterou lze žít. Prosím,prosím,prosím . . .

Agie*

You´re stronger than you think ! ))